České zámky .cz

Hrad Bečov nad Teplou byl založen ve 13. století pány z Oseka na skalním ostrohu na místě zemské stezky, aby sloužil k její ochraně i k výběru cla. K největšímu rozkvětu hradu došlo koncem 15. století, kdy objekt patřil rodu Pluhů z Rabštejna, kteří se zabývali těžbou zlata, stříbra i cínu. Pluhové spojili dvě nejstarší části hradu a později vystavěli v renesančním duchu nový reprezentační a obytný palác. Kašpar Pluh se roku 1547 postavil do čela stavovského povstání proti Ferdinandovi I., jež skončilo nezdarem, a byl odsouzen k smrti. Bečovské panství nadále sloužilo jako zástava za dluhy císařské komory. Cínovou prosperitu ukončila v roce 1648 třicetiletá válka, během níž byl hrad obsazen a poškozen švédskými vojsky. Nejcennější dochovanou částí hradu je kaple navštívení Panny Marie z roku 1400 s původními freskami zachycujícími sedmnáct biblických výjevů.

Zámek Jánský Vrch stojí na skalnatém kopci nad městem Javorníkem. První písemná zmínka o hradu Javorník pochází z roku 1307 a v té době byl majetkem svidnických knížat. Svidničtí hrad odstoupili roku 1348 vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pogarel. Od těch dob byl hrad i okolí, až na několik menších přestávek, součástí rozsáhlého území, které náleželo biskupství ve Vratislavi (Wroclaw, Breslau).

Královský hrad Bezděz je jedním z nejvýznamnějších gotických hradů v Čechách. Založil jej Přemysl Otakar II. Je postaven na znělcovém vrchu Velký Bezděz a tvoří charakteristickou dominantu kraje. Vystavěn byl v letech 1260-80. Splňoval nároky na nepřístupný a zároveň reprezentativní královský hrad.

Malebný barokní zámek již po tři století neodmyslitelně patří k panoramatu města na břehu řeky Cidliny. K jeho stavbě přizval hrabě František Ferdinand Kinský, vynikající umělce své doby, italského architekta Giovanni Santiniho Aichela a pražského stavitele Františka Maxmiliána Kaňku. Stavba se uskutečnila v letech 1721 -1723. Na počest návštěvy císaře Karla VI. byl zámek pojmenován Karlova Koruna.

Již déle než 760 let dominuje krajině středního toku Sázavy na strmém skalnatém břehu hrad Český Šternberk, nazvaný kdysi romantickým básníkem perlou Posázaví.

Komplex budov hradu a zámku v Jindřichově Hradci je po Pražském hradu a Českém Krumlově třetím nejrozsáhlejším zámeckým areálem v České republice.

Kačina je rozlehlý zámek, postavený jako letní sídlo pro hraběte J. R. Chotka na počátku 19. století. Je nejvýznamnější památkou empírové architektury v Čechách.

Hrad Landštejn patří k nejpozoruhodnějším ukázkám rané hradní architektury v českých zemích.

Areál opočenského zámku vyrostl na místě středověkého hradiště, které podle zápisu v Kosmově kronice stálo na staré obchodní stezce již roku 1068. Hrad byl dobyt a zničen v roce 1425 za husitských válek. Jeho ruiny přestavěli v polovině 16. století Trčkové z Lípy na renesanční zámek. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu. Budova zámku získala pravidelný obdélníkový půdorys kolem vnitřního nádvoří, do něhož se otevírají arkádové ochozy se štíhlými toskánskými sloupy, tvořící spojovací komunikaci mezi všemi prostory zámku. Fasádu oživila bohatá sgrafitová výzdoba. Část zámku Opočno s padacím mostem a hradním příkopem, jež je obrácená směrem k městu, plnila obrannou funkci. Po roce 1600 se staly součástí areálu míčovna, jednopatrový letohrádek spojený chodbou se zámkem a kaple.

Slavkov je reprezentační barokní zámek Kouniců z druhé poloviny 18. století, postavený podle plánu D. Martinelliho na místě gotické tvrze. Proslavil se zejména tím, že zde bylo uzavřeno příměří po bitvě u Slavkova r. 1805. Za zámkem Slavkov se táhne úzká obdélníková zahrada (15ha) zdobená 47 plastikami. Rostou v ní také vzácné dřeviny, jako napřiklad dřevořec trojtrnný, katalpa, zerav, ořešák černý či nahokvětec kanadský a další.

V Častolovicích se nachází renesanční zámek z přelomu 16. a 17. století, vybudovaný na místě gotické vodní tvrze, pseudogoticky přestavěný v 19. století. Po roce 1900 byla obnovena jeho původní renesanční podoba. K zámku Častolovice patří anglický park a obora s bílými daňky.

Jde o barokní komplex lázní a špitálu s kostelem a kryptou, založený hrabětem F. A. Šporkem na přelomu 17. a 18. století. Lázeňský zámeček stál na protilehlém svahu, nad schodištěm, které se dochovalo. Z původního lázeňského areálu zůstalo jen torzo - Hospital, schodiště k bývalému zámečku a několik lázeňských budov.

Areál ve Frýdlantu je zajímavý ojedinělým spojením dvou hodnotných architektonických útvarů, středověkého hradu a renesančního zámku, v harmonický celek.

Zámek Červená Lhota leží v jižních Čechách, zhruba 20 kilometrů od Jindřichova Hradce, stojí uprostřed rybníka na pevném skalnatém ostrově. Zámek je přístupný přes kamenný most spojující hráz s ostrovem.

Královský goticko-renesanční hrad Buchlov byl postaven na úzkém skalnatém hřebenu osamělého kopce východní části Chřibů někdy kolem poloviny 13. století. Jeho hlavním úkolem bylo střežit stezku vedoucí přes Chřiby na východní Moravu a dále do Uher.

Původně šlo o gotickou tvrz, ta byla v druhé polovině 16. století přestavěna na renesanční zámek Jana Cedlara z Hofu. Roku 1605 byl zámek Zlín dobyt vojskem uherských povstalců, obnoven byl po roce 1777 hrabětem F. A. Khevenhüllerem, upraven klasicistně. K zámku Zlín patří park.

Rokokový zámek s výraznou fasádou upoutá při příjezdu z Prahy do Dobříše každého návštěvníka.

Hrad Zvíkov patří k nejvýznamnějším českým gotickým hradům. Pro svou výstavnost a polohu bývá zván králem českých hradů. Byl založen ve 13. století, renesančně upraven, od 17. století využíván hospodářsky. Na počátku 19. století zbývala z hradu Zvíkov již jen zřícenina. Od roku 1840 byl objekt postupně z podnětu Schwarzenbergů rekonstruován.

Renesanční zámek Litomyšl z druhé poloviny 16. století je významným dokladem arkádového zámku, vycházejícího z italských podnětů. Šlechtický rod Pernštejnů zde nechal přestavět ve druhé polovině 16. století původní středověký hrad na renesanční zámek. Zámek Litomyšl představuje mimořádný příklad původní italské arkádové stavby, která byla přizpůsobena českému prostředí, a ukazuje šlechtické sídlo v době středoevropské renesance i jeho pozdější rozvoj pod vlivem nových uměleckých směrů. Zámek si přes úpravy interiérů především na konci 18.

Původně raně gotický biskupský hrad byl v polovině 16. století přestavěn na reprezentativní renesanční zámek Horšovský Týn. Přiléhá k němu rozsáhlý anglický park.