Hrad Karlštejn

Hrad Karlštejn byl vyhodnocen jako jedna z 10 nejnavštěvovanějších památek v Česku a rozhodně se není čemu divit – vždyť jej také nechal vystavět náš nejproslulejší panovník Karel IV. a několik set let sloužil jako obranná pevnost, jež střežila korunovační klenoty. A kde jej vlastně můžeme najít a jak se tam dostat?

Karlštejn se nachází v katastrálním území Budňany, a to ve stejnojmenném městysi – Karlštejnu. Spadá pod okres Beroun a leží zhruba 30 kilometrů od Prahy, uprostřed CHKO Český kras. Dostat se sem můžeme:

• Osobním vlakem, a to na trase Plzeň – Beroun – Praha. Spojení jsou pravidelná a lze jich využít ve všední dny i víkendy. Po doražení do cílové zastávky nás čekají ještě dva kilometry chůze.
• Autobusem, pouze však do přiléhající obce Mořina. Mnoho obcí ovšem organizuje i výlety se zájezdovým autobusem, proto je vhodné se o nich rovněž informovat. Mnohdy mají poměrně výhodnou cenu, která zahrnuje i zlevněné skupinové vstupné na prohlídku.
• Automobilem.

Historické okénko hradu Karlštejn, pevnosti, jež měla ochránit korunovační klenoty

Stavba hradu Karlštejn byla slavnostně zahájena 10. června roku 1348, a to na rozkaz Karla IV., který původně zamýšlel pouze výstavbu menšího hrádku o jedné věži. Slavnostního zahájení se účastnil i arcibiskup Arnošt z Pardubic.

Stavba celého hradu trvala devět let, tedy do roku 1357. Vnitřní výzdoba pak byla pochopitelně dokončena o něco později, a to v roce 1365. Úmysl uložit do prostředí hradu i samotné korunovační klenoty české a římské přišel o něco později, stále však v průběhu stavby. V závislosti na tom se tedy hrad postupně rozrůstal a byly přistavovány nové věže. Na počátku patnáctého století byly korunovační klenoty navíc na Karlštejn skutečně přivezeny, písemný záznam a přesný datum však není znám – a je možné, že je tomu tak právě z důvodu ochrany klenotů.

V roce 1420 byl korunován nový český král, a to Zikmund, s jehož vládou vypukl i konflikt, který je znám jako husitská revoluce. Proto byly klenoty převezeny na chvíli do zahraničí a navráceny až po ukončení sporů v roce 1436. Mýlili bychom se však, pokud bychom si mysleli, že byly klenoty přivezeny zpět v původním složení. Vrátily se totiž pouze ty české, říšské klenoty tedy v zahraničí zůstaly. Vhodné je pak dodat, že Karlštejn náporu husitských vojsk zdatně odolal a české korunovační klenoty v něm zůstaly ukryty až do počátku století sedmnáctého. Karlštejnští purkrabí navíc od konce husitské revoluce střežili nejenom klenoty samotné, ale i zemský archiv a opisy zemských desek (ty sem byly ukládány od roku 1541).

S rokem 1500 a vládou rodu Jagellonců navíc musíme zmínit i vznik Vladislavského zřízení zemského, který výrazně situaci na hradě Karlštejn ovlivnilo. Zavázalo totiž karlštejnské purkrabí k ochraně hradu s korunou, klenoty a zemskými privilegii. Pokud by se jim relikvie společně s hradem ochránit nepodařilo, hrozila by jim smrt, ztráta cti a majetku i vyhnání jakýchkoli potomků a příbuzných ze země. Musíme tedy uznat, že šlo o strastiplnou úlohu.

Česká koruna samozřejmě také nesměla být vydána jen tak někomu, naopak. Bylo povoleno ji svěřit pouze řádně zvolenému panovníku, a to jen k účelům korunovace v Praze. Následně byla koruna ihned navrácena na Karlštejn.

V polovině 16. století se hrad dočkal renesanční přestavby, kterou zajistilo vedení správce Jáchyma Novohradského z Kolovrat. Přestavba výrazněji zasáhla především Velkou věž a nejvíce využívanou budovu – tedy budovu purkrabství.

Během stavovského povstání v roce 1619 byly korunovační klenoty převezeny na Pražský hrad. A proč? Důvod je jasný – obranná funkce hradu byla totiž shledána jako nedostatečná. Spolu s tím byl i o šest let později zrušen úřad karlštejnských purkrabí Ferdinandem II. Habsburským a hrad byl, poněkud ironicky, převeden do užívání českých královen. Již roku 1626 jej však císařovna Eleonora zastavila Janu Kavkovi z Říčan, který z budov nechal odvézt veškeré nábožensky laděné relikvie i nábytek. Hrad byl tedy prázdný, ale nebylo tomu příliš na škodu – na konci třicetileté války v roce 1648 jej totiž dobyla švédská vojska. Po skončení těchto válek zůstal hrad nějakou dobu ve značně zchátralé podobě.

V roce 1755 Marie Terezie, snad s dobrým úmyslem, darovala Karlštejn Ústavu českých šlechtičen v Praze. Ten jej však využil pouze jako centrum hospodářské správy a k žádným rekonstrukcím stále nedocházelo. Až roku 1812 daroval císař František I. finance na obnovu, a to hned po své první návštěvě této monumentální památky. Doba osvícenství tedy Karlštejnu výrazně prospěla.

Roku 1886 pak byla zahájena přestavba poslední, a to v duchu purismu. Realizoval ji architekt Josef Mocker, jež zachránil i několik desítek dalších budov, které už byly před zhroucením. Karlštejnu se pokusil navrátit původní gotickou podobu a jeho dílo je s odstupem času převážně chráněno – má však i četné kritiky.

Rokem 1918 vstoupil Karlštejn do vlastnictví státu, od roku 1962 jej pak můžeme najít i na seznamu národních kulturních památek.

Prohlídka hradu Karlštejn

Karlštejn, vzhledem ke své monumentální povaze, má opravdu českým i zahraničním turistům co nabídnout. Pojďme si tedy společně projít i tři nabízené prohlídkové trasy, ať víme, co nás vlastně čeká.

• Soukromé a reprezentační prostory Karla IV
  V rámci této trasy mohou návštěvníci hradu vidět dvě patra císařského paláce a spodní podlaží Mariánské věže. Rovněž je možné zahlédnout i kopii svatováclavské a císařské říšské koruny. Doba trvání je 50 až 55 minut. Prohlídka zahrnuje:
  • Rytířský sál s kaplí svatého Mikuláše
  • Mariánské nádvoří
  • Ložnici Karla IV. s kaplí svatého Václava
  • Audienční síň
  • Královský sál předků
  • Hodovní síň
  • Hradní pokladnici
  • Klenotnici
  • Bývalé vězení
  • Renesanční interiéry děkanství
• Posvátné prostory hradu + Kaple svatého Kříže
  Prohlídka těchto prostor zahrnuje východní křídlo Císařského paláce, horní patro Mariánské věže a Velkou věž. Historicky by mělo jít o prostory, které jsou na hradě Karlštejn těmi nejvíce ceněnými.
  • Malá obrazárna se sbírkou grafiky
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Sakristie
  • Věžní most
  • Hradní lapidárium
  • Kaple svaté Kateřiny
  • Velká obrazárna
  • Pracovna architekta Josefa Mockera
  • Schodiště ve věži s nástěnnými malbami (pocházejí ze 14. století)
  • Kaple svatého Kříže
• Vyhlídka z Velké věže
  Tato trasa zahrnuje návštěvu:
  • Bývalé strážnice
  • Bývalé zbrojnice
  • Slavnostního schodiště, které oplývá gotickými freskami
  • Vyhlídku z nejvyššího místa hradu