Hrad Křivoklát

Křivoklát je českým hradem a oblíbeným turistickým cílem, který se nachází ve Středočeském kraji – v okrese Rakovník a stejnojmenném městysi Křivoklát. Je vytvořen z hradního jádra a předhradí, disponuje cennými pozdně-gotickými interiéry a jeho největší chloubou je pravděpodobně místní kaple s malovaným oltářem. Ta totiž patří k nejvýznamnějším gotickým prostorám u nás.

Křivoklát je oblíbený nejenom pro svou atraktivní podobu, ale i pro mnoho akcí, které jsou s ním spojeny. Nabízí totiž velké kulturní vyžití – konají se zde dobové jarmarky, trhy, adventní koncerty či populární výstavy. Na hradě je krom hlavní expozice nabízena i možnost navštívit dřevěnou dílnu či zhlédnout zajímavé vystoupení z oblasti sokolnictví. Historie hradu je rovněž spojena s významnými jmény, mezi která patří zejména Přemysl Otakar II. (král železný a zlatý), Karel IV. (snad náš nejvýznamnější panovník, jehož rodištěm je právě tento hrad) a Edward Kelley (anglický alchymista, který zde byl vězněn).

Hrad se snaží vyjít vstříc všem svým návštěvníkům a z části je přístupný i pro vozíčkáře.

Exkurze do křivoklátské historie

Historie hradu Křivoklát pravděpodobně sahá až do 12. století a první písemná zmínka byla vytvořena již roku 1110 v Kosmově kronice. Mnozí však věří, že se Kosmas mohl zmiňovat i o jiném, stejnojmenném místě a archeologické průzkumy takto brzké osídlení neprokázaly. Potvrzený je však vývoj hradu ve 13. století, kdy s přestavbou původní pevnosti začíná Přemysl Otakar I. Ve stavebních pracích a rozšíření posléze pokračoval i jeho syn Václav I. a hrad se již v první polovině tohoto století stal jedním ze sídelních míst českých králů, která spravovali tzv. purkrabí. Velkolepá stavba v gotickém duchu byla dokončena Přemyslem Otakarem II., který navíc nechal zbudovat kapli. Ta je velice významná dodnes a je považována za jednu z nejvýznamnějších gotických památek u nás, a to zejména díky krásným vnitřním malbám.

Po požáru Pražského hradu v roce 1316 na hrad přesídlila Eliška Přemyslovna, která o 3 roky později porodila syna, Karla IV. Ten zde tak prožil velkou část svého dětství a později právě z Křivoklátu odjížděl na svou studijní cestu do Francie. Na Křivoklát se stejně tak za osm let vrátil, a to již s těhotnou manželkou Blankou z Valois. Na hradě se jim narodila dcera Markéta, nutno však zmínit, že již šlo o dobu, kdy Karel IV. začínal dávat přednost Karlštejnu.

Roku 1422 na Křivoklátu vypukl požár, který zlikvidoval bývalý Manský dům. Ten nebyl nikdy obnoven, ve 20. století byly však jeho pozůstatky podrobeny archeologickému výzkumu.

V roce 1471 nechal Vladislav II. Jagelonský hrad pozdě-goticky přestavět a místo získalo vesměs podobu dnešní.

V 16. století spadl Křivoklát do držení rodu Habsburků, kteří z něj vytvořili státní vězení. To mělo poměrně významnou úlohu. Vězněn zde byl kupříkladu za vlády Rudolfa II. i anglický alchymista Edward Kelley. Ten se do vězení dostal v roce 1561 za potyčku s císařovým dvorním úředníkem, při které přišel o život jeden z Rudolfovo poddaných. A jelikož byly souboje zakázány, pokusil se Edward Kelley uprchnout a zachránit se před trestem. To se mu však nepodařilo a ještě během cesty byl zastaven a zatčen. Po třech letech strávených na Křivoklátě se pokusil z vězení dostat – spustil se z cely po laně. Naneštěstí se však toto lano přetrhlo, Kelley dopadl na skálu a roztříštil si nohu. Ta mu byla posléze amputována a nahrazena dřevěnou. Po poradě byl přesunut do vězení bezpečnějšího, tedy na hrad Hněvín. Tam se mohl Kelley volně pohybovat a dokonce i dál konat své alchymistické pokusy. Ani to jej však neuspokojovalo a pokusil se z nového vězení prchnout podruhé. Nehoda se však opakovala a Kelley přišel i o nohu druhou. A ač byl posléze z milosti propuštěn, spáchal sebevraždu, neboť, dle svých vlastních slov na rozloučenou, nechtěl strávit zbytek života jako mrzák.

V 17. století Křivoklát připadl do majetku Valdštejnů, později jej převzal rod Furnstenberků, kteří jej vlastnili až do roku 1929. Ještě v roce 1880 však provedli potřebnou rekonstrukci v puristickém duchu. Max Egan Furnsterberk v již zmíněném roce 1929 hrad prodal československému státu.

Prohlídka hradu Křivoklát

Hrad Křivoklát se může pyšnit celoroční otevírací dobou. Prohlídky jsou přitom nabízeny od 2. 1. do 21. 3 každou sobotu, od 22. 3. do 31. 10 (tedy v hlavní sezóně) přitom denně kromě pondělků. A jaké prohlídkové trasy jsou vlastně k mání?

1. Gotické paláce: Prohlídková trasa, během které nás průvodce zavede do hradních interiérů. V rámci této trasy je možné vidět následující místa:

• Stříbrnice
• Hradní kaple
• Rytířské sály
• Velký královský sál
• Hradní sklepení (dříve také vězení, ve kterém byl námi zmíněný alchymista Edward Kelley)
• Hladomorna

Prohlídka trvá zhruba 45 minut a návštěvníci jsou během ní seznámeni i s vývojem uměleckých slohů.

2. Celým hradem: Prohlídka všech přístupných míst včetně nejstarší části hradu. Prohlídka je koncipována jako trasa, ve které se návštěvníci vydávají především po stopách českých králů. Je fyzicky o něco náročnější a je třeba zdolat přes tři stovky schodů. Není tedy příliš vhodná pro seniory a rodiny s malými dětmi. Během prohlídky je k vidění:

• Stejná místa, jako u prohlídky „Gotické paláce“
• Oratoř kaple
• Furstenberská knihovna
• Obrazárna
• Hradní muzeum + expozice saní
• Jižní hradby hradu
• Východní hradební břit
• Obranná a obytná velká věž
• Alchymistická laboratoř Magistra Edwarda Kellyho (od 5. července 2014)

Prohlídka trvá zhruba 100 minut.

3. Na Hradby: Volná prohlídka bez průvodce, během které se můžeme vydat na hradní ochozy. Během trasy je k vidění obranný systém, lovecké interiéry i vrchol tzv. Velké věže. Trasa je otevřena od května.