Hrad Veveří

Na hrad Veveří se můžeme vydat zejména v letní sezóně, a pokud pojedeme od centra města Brna, zabere cesta pouhých 20 kilometrů. Hrad se nachází nad zákrutem řeky Svratky, do které se vlévá potok Veverka. Veveří stojí na skalnatém výběžku a zajisté můžeme říci, že jde o jeden z nejrozsáhlejších hradů u nás. Bohužel také patří k těm nejvíce poškozeným a zanedbaným, a to i přes to, že kdysi býval slavnou královsku pevností.

Hrad Veveří je státní, což je jedním z důvodů toho, proč je otevřen jen od dubna do září. Od května do srpna roku 2014 zde poběží interesantní výstava s názvem Arabela, kterou lze tak doporučit nejenom milovníkům známého českého seriálu, ale třeba i rodinám s menšími dětmi. K vidění budou originální filmové kostýmy a rekvizity. A protože za sebou má hrad více, než osmisetletý vývoj, pojďme si udělat i malý výlet do jeho historie.

Osm set let hradu Veveří

Pozdně románské či raně gotické Veveří bylo dle pověsti založeno roku 1059, a to moravským knížetem Konrádem I. Brněnským. První písemný doklad však pochází až z roku 1213, tedy z doby, kdy byl správcem Štěpán, pravděpodobný předek pánů z Pernštejna. Místo si později oblíbil zvláště Přemysl Otakar II., rozhodně z něj však neplánoval vytvořit své nové sídlo. Snad spíše naopak, rád na Veveří umisťoval politické odpůrce a nepohodlné osoby, kterou byl třeba komorník Beneš.

Významným majitelem v dalších letech se stal markrabě Jan Jindřich, který hrad rozšiřoval, opevňoval a zkrátka jej užíval jako zemskou pevnost i pokladnici. Za husitských válek na tomto místě sídlila posádka vévody Albrechta Habsburského, a z toho důvodu bylo Veveří i roku 1424 obléháno husity. Nutno však podotknou, že bez úspěchu. Opačně tomu bylo však roku 1468, kdy bylo Veveří přímo vydrancováno vojskem Matyáše Korvína v rámci česko-uherských válek.

Pokud patříte mezi milovníky historie, zřejmě vás také napadne otázka, jak na tom bylo Veveří při obléhání Brna švédskými vojsky generála Torstenssona. Tato událost se totiž právě na Veveří také výrazně podepsala, i když pevnost útočníkům v mnohém odolala – jakýkoli cenný majetek včetně obrazů, soch a oltářů byl však rozkraden.

O něco později, roku 1707, získali panství Sinzendorfové, tedy poměrně významní majitelé. Hrad Veveří totiž upravili do barokní podoby a z období jejich působení pochází třeba zachovalá jídelna s freskami. Právě na nich je podoba hradu v 18. století vyobrazena.

Po dalším vyplenění hradu roku 1741 pruskými vojsky se na Veveří vystřídalo několik majitelů. Za zmínku stojí zejména podnikatel Jiří Šima Sin, který jej zakoupil v roce 1844 a následně přenechal vnučce Heleně, z jejíž iniciativy došlo k úpravám samotné stavby i okolí. Na jižní straně kupříkladu vyrostl půvabný anglický park se dvěma – dnes již zdevastovanými – skleníky. Od roku 1881 byl hradním pánem baron Hirsch, který nechal opravit většinu střech, zavedl telefon a nechal vyměnit zastaralé dřevěné vodovody za kovové. Bohužel ale nechal zbourat i hradní kapli, kterou nepovažoval za důležitou součást stavby. Po jeho smrti se Veveří dále dědilo, spadlo tedy do vlastnictví Mořice Arnolda de Forest. Ten byl dobrým přítelem Winstona Churchilla, který místo několikrát navštívil a roku 1908 zde strávil i část svatební cesty se svou družkou Clementine.

Roku 1921 pak přišla první československá pozemková reforma, v rámci které byl zabavován majetek šlechtě. Tak mělo být naloženo i s většinou pozemků Veveří, poslední šlechtický majitel hradu Mořic Arnold de Forest-Bischofsheim se tomu však bránil. Téměř šest let vedl spor s tehdejší Československou republikou, roku 1925 však již musel souhlasit s kupní cenou. Hrad tedy přešel do vlastnictví státu, což mu, v té době, ani v nejmenším nepomohlo.

Veveří bylo již ve dvacátých letech zpřístupněno veřejnosti a stalo se turistickým cílem. V červnu roku 1928 do něj zavítal i první československý prezident, T. G. Masaryk, který si z něj chtěl vytvořit svou moravskou rezidenci. Z toho však nakonec sešlo a v dalších letech probíhali rekonstrukce, které trvaly i za nacistické okupace.

V letech 1942 až 1945 došlo k zabavení Veveří pro potřeby wehrmachtu a jednotek SS. V této době vznikl na místě původního parku rozsáhlý výcvikový prostor. Koncem 2. světové války byla stavba výrazně poškozena při osvobozování města Brna – zdevastovány byly jak střechy, tak i fasády spolu s nedalekým kostelíkem Nanebevzetí Panny Marie. Zničen byl rovněž hradní mobiliář.

Počátkem 50. let byl hrad bohužel velice necitlivě upraven pro potřeby Lesnického učiliště, které zde sídlilo více, než dvacet let. Až do roku 1999 pak bylo ve správě Vysokého učení technického v Brně. Poté hrad připadl pod správu Národního památkového ústavu. Ten provádí postupnou rekonstrukci zdevastovaného areálu, který je – už v lepším stavu – otevřen pro veřejnost od léta 2000.

Současnost hradu Veveří

Ačkoli hrad Veveří nezažil zrovna ukázkovou minulost, poměrně to na něm žije. Vedení hradu totiž společně s různými organizacemi pořádá tematické dny pro děti i dospělé, které jsou plné atrakcí, naučných stezek a vzdělávacích programů s hrami pro nejmenší. Oblíbené jsou pak zejména výstavy na Veveří, k nimž patří i výše zmíněná Arabela, na niž se můžeme těšit právě v roce 2014.

Když vyrazíte na Veveří, můžete si pouze prohlédnout impozantní exteriéry, na kterých se nejvíce promítá právě bohatá historie, a to včetně možnosti vstoupit na vyhlídku tzv. Prachové věže.

Rovněž jsou nabízeny dva druhy prohlídek – Interiéry I. nebo Interiéry II. V první z nich je zahrnuta prohlídka reprezentační místnosti, prvního patra Paláce s Břitovou věří a vstup na vyhlídkovou terasu. Druhá trasa je o něco bohatší, což se promítá i na zvýšené ceně. Během ní uvidíme krom interiérů i části venkovní. Zahrnuty jsou také místnosti patřící k tzv. Anglickému traktu. Trasa je však fyzicky náročnější, není tedy vhodná pro seniory a malé děti. Doporučována je dokonce sportovní obuv. Během roku 2014 si navíc můžete prohlédnout výstavu tyčových zbraní z období třicetileté války – a to v sálu za pokladnou.