Zámek Bečov nad Teplou

Hrad Bečov nad Teplou byl založen ve 13. století pány z Oseka na skalním ostrohu na místě zemské stezky, aby sloužil k její ochraně i k výběru cla. K největšímu rozkvětu hradu došlo koncem 15. století, kdy objekt patřil rodu Pluhů z Rabštejna, kteří se zabývali těžbou zlata, stříbra i cínu. Pluhové spojili dvě nejstarší části hradu a později vystavěli v renesančním duchu nový reprezentační a obytný palác. Kašpar Pluh se roku 1547 postavil do čela stavovského povstání proti Ferdinandovi I., jež skončilo nezdarem, a byl odsouzen k smrti. Bečovské panství nadále sloužilo jako zástava za dluhy císařské komory. Cínovou prosperitu ukončila v roce 1648 třicetiletá válka, během níž byl hrad obsazen a poškozen švédskými vojsky. Nejcennější dochovanou částí hradu je kaple navštívení Panny Marie z roku 1400 s původními freskami zachycujícími sedmnáct biblických výjevů.

Na základech opevnění z té doby (velké bašty nad hradním příkopem) vznikl v 18. století barokní zámek s osmibokou věží. Uvnitř věže byly vybudovány reprezentační sály, knihovna a kaple. Přímo ze zámeckých pokojů se vcházelo do terasových zahrad, které byly zdobeny bazénky a fontánami. V 19. století byl hrad se zámkem spojen do jednoho celku. Z projektu architekta Josefa Zítka na přestavbu areálu v duchu romantismu však byly zrealizovány jen dílčí části, především úpravy interiérů. Ty byly vybaveny cennými sbírkami, obrazovými fondy a gobelíny z majetku belgických Beaufort - Spontinů, kteří Bečov koupili v roce 1813. Zámek Bečov nad Teplou byl v posledních letech celkově rekonstruován. Nyní je zde přístupna expozice Dějiny a význam relikviářů.