Zámek Hluboká nad Vltavou

Zámek Hluboká leží ve stejnojmenném městě Hluboká nad Vltavou a je situován do oblasti zhruba 15 kilometrů severně od Českých Budějovic. Bezpochyby lze říci, že patří k nejvíce navštěvovaným památkám v České republice. Pochlubit se může bohatou, zejména novodobou, historií a zařadit jej musíme do kategorie zámků státních, které spadají do péče Národního památkového ústavu.

Historické okénko

Hluboká původně vznikla jako ryze gotická tvrz, a to ve 13. století, kdy byla pravděpodobně založena Václavem I. Jméno Hluboká bývá velmi často odvozováno, ač trochu nesmyslně, od umístění na skále nad hlubokým vltavským údolím. Jiné teorie ale zase poukazují na odvození od okolních hlubokých lesů či hluboké hradní studny.

V držení původního hradu Hluboká se vystřídalo několik šlechtických rodů, objekt byl totiž přímo s oblibou dáván do zástavy. Mezi významné majitele patří zejména Vilém z Pernštejna, který původně gotický hrad nechal koncem 15. století přebudovat na honosný renesanční zámek. Na přelomu 16. a 17. století byl nový zámek vlastněn rodem Malovců z Malovic. Ti však roku 1619 přišli o majetek a zámek připadl do správy Ferdinanda II. Habsburského, jež jej obratem za zásluhy přidělil španělskému generálu.

Roku 1661 byl zámek Hluboká zakoupen Janem Adolfem I. Schwarzenbergem. Rod Schwarzenbergů je pro tento zámek asi tím nejvýznamnějším, v jejich držení totiž zůstal až do roku 1939. Schwarzenbergové místo dvakrát podrobili výraznějším rekonstrukcím, přičemž první z nich proběhla počátkem 18. století a vtiskla zámku barokní podobu. Mnohem významnější jsou ale úpravy probíhající později, v letech 1840 až 1871. V této době totiž probíhala modernizace, jež celé sídlo zahalila do romantické novogotiky. Ta byla v Čechách vyvinuta na základě inspirace Jana Adolfa II. Schwarzenberga při jeho cestách Anglií. Právě tam totiž velice často a s radostí vyjížděl se svou manželkou Eleonorou. Předlohou pro Hlubokou se tedy stalo anglické sídlo Windsor. Přestavba posléze proběhla dle plánů uznávaného vídeňského architekta Franze Beera. Po jeho smrti v práci pokračoval Damasius Deworetzky, který se zasloužil zvláště o honosné interiéry, jež jsou obdivovány dodnes.

Roku 1918 došlo k neočekávanému rozpadu Rakousko – Uherska. Spolu s ním přišla i šlechta o své tituly a následovala pozemková reforma, během které byla šlechtě odebrána velká část majetku. Přesto ale zámek Hluboká stále zůstával v rukách Schwarzenbergů. Abychom byli konkrétní, zmiňme, že byl posledním majitelem Dr. Adolf. Ten však v roce 1939, tedy těsně před válkou, emigroval, aby se zachránil před německými nacisty. Bohužel se již nikdy do Československa nevrátil a už 8. května 1945 byla nad schwarzenberským majetkem zavedena národní správa. Dne 1. 1. 1950 byl zámek rozdělen mezi příslušná ministerstva.

Zámecké interiéry

Během prohlídky honosného zámku Hluboká lze zavítat jak do reprezentačních sálů, tak do soukromých apartmánů tehdejší šlechty. Navštívit lze rovněž kuchyni, věž a zbrojnici, opomenout přitom nesmíme ani vyhlášený park.

Interiéry zámku Hluboká jsou výjimečné zvláště pro své unikátní dřevořezby a obložení vyrobené z exotických a ušlechtilých dřevin. Nejcennější nábytek bychom nalezli v Ranním salónku. Bohatě zdobené lustry, vitráže a keramika z Delf je pak umístěna do ložnice a šatny kněžny Eleonory, tedy asi do nejvíce oblíbené zámecké části – alespoň z pohledu běžného návštěvníka.

Stěny zámku Hluboká jsou bohatě zdobeny portréty významných členů rodu Schwarzenbergů. Největší místností v celém areálu je sál knihovny, který vyniká zvláště kazetovým stropem, tedy opravdu skvostným unikátem, který jen tak někde není k vidění.

Alšova jihočeská galerie

V areálu bývalé zámecké jízdárny v současné době sídlí populární Alšova jihočeská galerie, která spravuje sbírku soch vlámských a holandských malířů 17. a 18. století – jde tedy například o díla J. van Goyena a C. Wou. Mimo jiné je ale možné zhlédnout i obrazy z jižních Čech a Šumavy, které pocházejí třeba již z období 13. století.