You are hereZámek Konopiště
Zámek Konopiště
Konopiště je půvabným barokním zámkem, jenž je znám především jako poslední sídlo rakouského arcivévody a následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Původně gotický hrad, dnes barokní zámek, leží ve Středočeském kraji, asi 40 kilometrů od Prahy. Nachází se 2 kilometry od centra města Benešov.
Zámek je státní a nabízí svým návštěvníkům 3 bohaté prohlídkové okruhy, možnost návštěvy parku a Muzea svatého Jiří. To obsahuje svatojiřskou sbírku vybudovanou arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Sbírka je plná dřevořezeb, obrazů a dalších cenných ukázek uměleckého řemesla od 15. do 20. století.
Historické okénko zámku Konopiště
Konopiště bylo pravděpodobně založeno na konci 13. století, kolem roku 1924. Prvním majitelem a zakladatelem má být biskup Tobiáš z Benešova, významný rádce Václava II. Původně bylo Konopiště zbudováno dle vzoru francouzských pevností, a to s padacím mostem.
První písemná zmínka o Konopišti pochází z roku 1318, kdy byl gotický hrad v držení pánů Beneše a Dobeše z rodu Benešovců. Tento rod Konopiště ovládal až do svého vymření v roce 1327. Posléze byl hrad v držení pánů ze Šternberka, kteří prvně zasáhli do původní středověké zástavby. Na hradě působili až do roku 1590.
Počátkem století sedmnáctého bylo Konopiště v držení rytířské protestantské rodiny Hodějovských z Hodonína. Bernard Hodějovský se výrazně podílel na protihabsburském povstání v letech 1618 až 1620, dokonce v tuto dobu na hradě přebýval i zimní král Fridrich Falcký. Po porážce povstalců však panství pochopitelně připadlo do rukou stoupenců císaře, od nichž jej získal Albrecht z Valdštejna.
Později Konopiště získali Vrtbovové z Vrtby, kteří v 18. století provedli rekonstrukci a z původního hradu vytvořili barokní zámek. Posléze panství získali Lobkovicové, od nichž jej roku 1887 zakoupil František Ferdinand d´Este. Ten Konopišti zajistil nehynoucí slávu trvající až do dnešních dnů. Krom toho však na zámek zavedl i elektřinu s vodovodem a nechal instalovat hydraulický výtah. Roku 1914 však proběhl hrozivý atentát v Sarajevu, během kterého byl František Ferdinand d´Este i se svou chotí usmrcen a celý proces odstartoval první světovou válku. V roce 1921 spadlo Konopiště do vlastnictví československého státu a bylo prvně, společně s parkem, otevřeno veřejnosti. Zmínit se však musíme i o druhé světové válce, během které bylo Konopiště zabráno jednotkami SS a byl zde vytvořen jejich hlavní štáb.
Po osvobození v roce 1945 se Konopiště veřejnosti otevřelo podruhé, a to opětovně jako zámek státní. Současná podoba i vybavení odpovídá dobám, ve kterých zámek vlastnil František Ferdinand d´Este a jsou tomu tak přizpůsobeny i prohlídkové trasy.
Prohlídka zámku Konopiště
Zámek Konopiště nabízí tři hlavní prohlídkové trasy s průvodcem, proto se pojďme společně podívat na to, co nám vlastě nabízejí a co během nich uvidíme.
1. Salony jižního zámeckého křídla (50 – 55 minut)
- Reprezentační a hostinské pokoje v 1. patře (dobový nábytek, obrazy, porcelán)
- Lovecká chodba s trofejemi Františka Ferdinanda d´Este (vystaveno přes 800 kusů)
- Růžový salon
- Sloupový salon
- Přijímací salon
- Velká slavnostní jídelna (v jídelně je i nástropní freska z počátku 18. století, která pochází od malíře Julia Luxe z Plzně)
- Apartmány, ve kterých pobýval německý císař Vilém II. v roce 1914
- Koupelna z roku 1900
2. Salony severního zámeckého křídla (55 – 60 minut)
- Kaple sv. Huberta
- Společenský salon
- Pracovna
- Ložnice
- Kaple
- Chodba s dobovými skříněmi a zbraněmi
- Zbrojnice
- Malá lovecká chodba
- Osobní výtah arcivévody (jen nahlédnutí)
- Knihovna
- Kuřácký salonek
3. Soukromé pokoje rodiny Františka Ferdinanda d´Este (60 – 70 minut)
- Lovecká chodba
- Tzv. ostré schody
- Chodba s obrazy známých historických osobností
- Mládenecké apartmá Františka Ferdinanda d´Este: pracovna, ložnice, šatna, toaleta, koupelna
- Parůžkový salonek plný loveckých trofejí
- Soukromá jídelna
- Růžový salon Žofie Chotkové
- Ložnice Jejich Veličenstev
- Ložnice mládenců
- Dětská herna
- Pokoje obývané vychovateli
- Hudební salon
- Nahlédnutí do Velké věže
- Chodba s fotografiemi Františka Ferdinanda d´Este z cest kolem světa
Poslat nový komentář