Zámek Kroměříž

Kroměříž získali roku 1110 olomoučtí biskupové. Jeden z nich, Bruno ze Schauenburku, si tu ve 13. století v místech slovanského hradiště nechal vybudovat gotický hrad. Na přelomu 15. a 16. století došlo k přestavbě hradu v renesanční sídlo s čtyřkřídlou budovou s velkou věží. Koncem třicetileté války, v roce 1643, byl zámek zpustošen švédskými vojsky a na jeho místě vybudován honosný raně barokní palác. Biskup Karel Liechtenštejn sem povolal z Vídně italské císařské architekty F. Luchese a G. P. Tencallu, kteří se podíleli i na dalších stavbách po požáru obnovovaného města. Z původního hradu zůstala spodní část hlavní věže, přestavěná v honosnou čtyřiaosmdesátimetrovou věž. Na půdorysu původního hradu Kroměříž byla vystavěna třípodlažní budova, obklopující nádvoří s arkádami, fasádami členěnými řadami oken, pilastry a nárožními rizality. K dalším stavebním úpravám došlo po velkém požáru zámku v roce 1752 a v 19. století. V revolučních letech 1848 - 1849 tu zasedal říšský ústavodárný sněm, jenž sem byl přeložený z Vídně. Roku 1885 se tu sešli rakouský císař František Josef I. a ruský car Alexandr I.

Uvnitř zámku Kroměříž vznikla řada bohatě vyzdobených interiérů s vynikajícím dobovým zařízením i sbírkami a salla terena, odkud se vcházelo do podzámecké zahrady. Interiéry zámku Kroměříž sloužily třem funkcím - reprezentačním účelům, prezentaci uměleckohistorických sbírek a hospodářské správě biskupství. Z desítek sálů vynikají trůnní, sněmovní a manský sál, lovecká síň, carský salon, stará knihovna a letní byt. Zámecká obrazárna soustřeďuje díla evropských malířů 15. - 18. století. Zastoupeni tu jsou například Tizian, Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Paolo Veronese či Jan Breughel st. Jedná se o druhý nejcennější soubor obrazů v Čechách.

Podzámecká zahrada byla založena již ve středověku. Později došlo k její renesanční a barokní úpravě. V 19. století byla změněna na romantický anglický park o rozloze šedesáti čtyř hektarů, v němž se nacházejí tři rybníky a řada romantických staveb - pompejská a Colloredova kolonáda, čínský pavilon a Maxův dvůr. Po vzoru renesančních zahrad byla koncipována květná zahrada z druhé poloviny 17. století, jejíž střed tvoří osmiboká, bohatě zdobená rotunda. Kolem ní byla vybudována monumentální kolonáda dlouhá dvě stě čtyřicet čtyři metrů. Za zmínku stojí také Lví kašna, kašna Tritonů či čtvercové a kulaté bludiště. Kroměřížské zahrady patří mezi nejvýznamnější památky zahradní architektury v Evropě. Spolu se zámeckým areálem jsou od roku 1998 zapsány do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.